Pohlaví a temperament u tří primitivních společností

Dílem o pohlaví a temperamentu se uzavírá i vrcholí oceánský, „jihomořský“ cyklus, trilogie, jež z Meadové učinila jednou provždy nejen autoritativní antropologickou osobnost, nýbrž otevřela cestu i k mediální, veřejné dimenzi své autorky. Oceánskou trilogii vydanou roku 1939 pod názvem From the South Seas: Studies of Adolescence and Sex in Primitive Societies komponují tři díla, „jdoucí“ z Polynésie na Novou Guineu: Coming of Age in Samoa: A Psychological Study of Primitive Youth for Western Civilization (1928), Growing Up in New Guinea: A Comparative Study of Primitive Education (193) a nakonec přítomné dílo Sex and Temperament in Three Primitive Societies (1935). Podle jejich autorky díla po sobě následují docela „přirozeně“. Co lze říci k jejich celku? Snad především to, že jsou určena nejen odborníkům, nýbrž i širšímu publiku; a rovněž to, že odrážejí pro Meadovou charakteristický pohled, konfrontující západní společnosti, zejména americkou, se společnostmi primitivními. Jako celek nakonec předkládá otázku, jaký je vztah osobnosti a kultury, jak reaguje osobnost na kulturu – osobnost, jež je pojímána jako subjekt prožívající svou vlastní kulturu a jež je ve vyprávěních Meadové nejednou velice živá, pojmenována konkrétním, vlastním jménem. Práce o pohlaví a temperamentu nezkoumá, alespoň ne primárně, zda jsou odlišnosti mezi pohlavími univerzální či nikoli. Tato práce je zkoumáním, jak tři primitivní společenství seskupují své sociální postoje podle temperamentu (tedy podle rysů připsaných každému pohlaví jako příslušně „maskulinních“ nebo „femininních“), aby nakonec vyústila v často citovaný ultrarelativistický závěr, že mnohé, ne-li všechny osobnostní rysy, ať už mužské, nebo ženské, jsou s pohlavím spojeny právě tak málo jako oděv, mravy nebo pokrývka hlavy. To je výsledek inspirující permutační matrice, již však pozdější etnologické bádaní nepotvrdilo. V obecnější rovině lze říci, že celé dílo o pohlaví a temperamentu „zkomplikovalo“ vztahy či – přesněji – tematizaci, studium vztahů kultury a biologie (nature versus nurture); podnítilo zájem o kulturní variabilitu, o variabilitu genderových rolí, jež při pohledu na celek rozmanitých kultur světa může znamenat, že sociální konstrukce a individuální odlišnosti jsou důležitější než obvyklé genetické rozdíly mezi pohlavími. Je-li tedy permutační matrice Meadové nepřijatelná z věcného, empirického hlediska, nelze nicméně její inspirující úlohu podceňovat. (z doslovu Františka Vrhela) Překlad Gisela Kubrichtová. Doslov František Vrhel.

Knihy značky Alena Miltová - Slon